BLOG JE V REKONSTRUKCI ;D

Inaccessible - kapitola první

26. prosince 2016 v 20:04 | Kichi |  Inaccessible
Dlouho jsem nic nenapsal a když už jsou ty Vánoce. Berte to jako dárek pro vás :3
Je to krátké, ale jen první kapitola >> HEHE.
Snad se bude líbit, možná to ze začátku bude vypadat typicky, ale nebojte. Nebude.
Užijte si to >w<
(sorry za překlepy a chyby píšu to na vánoční oslavě u babičky)




..Naprosto bez dechu. Lampa na ulici byla moje malá zastávka. Kotníky se mi podlamovaly na podpatcích. Tohle všechno byla chyba. Možná.

...Možná se ptáte jak to začalo? No možná bych to mohl trochu osvětlit, že?
Byl jsem ve čtvrťáku na středním gymnáziu. Pocházel jsem z poměrně bohaté rodiny. Měl jsem ještě sestru, která si přivydělávala jako modelka a pravděpodobně u toho zůstane. Měl jsem s ní poměrně dobrý vztah. Upřímně měl jsem se všemi velmi dobrý vztah. Ve škole jsem byl celkem oblíbený a děvčata se kolem mě jenom hemžila. Ale proč s žádnou nechodím? To je jednoduché, už delší dobu se mi líbí někdo jiný, někdo kdo by se mi líbit asi neměl. Nevím jestli mi rozumíte. Občas se prostě člověk nechce vzdát a za každou cenu chce získat to po čem touží. A to i já. A když říkám za každou cenu, myslím tím za každou cenu. Ale vraťme se k tomu dni, kdy mě tahle šílenost napadla.

Byl to běžný den, ráno jsem šel do školy jako každý jiný. Posadil se do své lavice, do zadní u okna jako nějaká hlavní postava v anime. Známe to. Hned co jsem dosedl, už se ke mě řítil můj nejlepší kámoš. Niro.
"Oyy Rene, to mě ani nepřivítáš?" sedl si na mou lavici a shlédnul dolu na židli ke mě. Byl jeden z těch slabších, menších typů co všude pobíhají a chvíli nezavřou tlamičku. Měl krátké rudé vlasy, tedy momentálně rudé, často jejich barvu mění. Lehce jsem se pousmál.
"No čau, stačí?" cynicky jsem se usmál a opřel o židli. Lehce se zamračil.
"Tohle je tvoje přivítání? Pff takhle mě máš rád?" Tyhle jeho kecy jsem zrovna nemusel. Tak jsem jenom lhostejně pokrčil rameny a začal se na židli spokojeně houpat.
"Ber to jako odpověď Niro" zaculil jsem se.
"Co od tebe taky čekat ty šmejde" zazubil se nakonec. "Umíš matiku?" Hrklo ve mě. Počkat co? Matika..test. Ne.
"Ehh..no- jasně?" váhavě jsem brouzdal svou myslí z čeho vlastně píšeme.
"Zapomněl jsi na to co? Neboj se" podal mi lísteček se vzorečky "Udělal jsem i pro tebe"
"O bože děkuji že tě mám" přitiskl jsem k sobě vděčně tahák a ušklíbl se.
"Tak najednou mě rád máš, co?" mrkl a slezl z mé lavice.
"No asi se to vyplatí tě mít" zamával jsem na něj tahákem a schoval si ho pečlivě do pouzdra.
Zazvonilo. Zbytek školy probíhal podobně. Matiku jsem nějak naštěstí zvládl. Motal se kolem mě Niro a pár krásných slečen, které mi jasně dávají najevo co chtějí. Ale já nechci.

Vrátil jsem se domu, unaveně odložil svou tašku do svého pokoje a šel za sestrou, která měla pokoj hned vedle mého.
"Jsem doma Keiko." zavrněl jsem a šel dovnitř. Její pokoj byl - jedním slovem roztomilý. Spousta plyšáků, celý do takové té pastelové staré růžové, občasně s nádechy jiných pastelových barev, hlavně tyrkysové. Také spousta galaxy vzorů a její styl se podobal trochu lolita stylu, ale jak kdy. Měl jsem svoji sestru fakt rád, protože působila jako typická roztomilá holčička modelka, ale vůbec taková nebyla. Byla jediná s kým jsem si rozuměl v téhle rodině.
Otočila se na své točící židli a upravila své dlouhé tmavé vlasy s rovnou ofinou.
"Vítej doma Rene." usmála se a hned poplácala na místo vedle sebe na druhou židli. Jiskřily ji oči a bylo na ní poznat, že má z něčeho ohromnou radost. Nebo je to možná mnou, protože já na ni poznám všechno. Přešel jsem k ní a sedl si na místo, které mi předurčila.
"Tak co se děje?" ušklíbl jsem se a znovu sjel pohledem po jejím zářivém úsměvu.
"Vyšlo to! Pojedu na rok dělat modelku do Ameriky!" zapískala nadšeně. Jak už jsem řekl, dělá modelku a skutečně ji to jde. Ale na druhou stranu vím, že ona by se nikdy nenechala zavrtat do nějakých - jak to říct, nevhodných fotografií.
"Fakt? Už to ví máma? Od kdy?" snažil jsem se sdílet její nadšení i když uvnitř jsem posmutněl, že bych tu měl být bez ní.
"Máma to dovolila hned a to je právě to, na poslední chvíli jim nějaká holka odpadla a tak je to už za tři dny. Chápeš to? Konečně vypadnu někam dál a Amerika? Parádní příležitost si nějak pořádně vydělat" svítila jak sluníčko a já ji to nechtěl kazit.
"Ty joo to aby sis začala balit svých sto párů bot, protože balíky do Ameriky jsou drahé a já ti nic dodatečně posílat nebudu" mrkl jsem na ni pobaveně a ona se jen smála a smála. Měl jsem to rád. Smála se i mým špatným vtipům, ona vždycky.
Pomohl jsem ji sundat veliké kufry z půdy a pořádně je oprášit. Poté jsem ji nechal balit, protože je mi jasné, že na celý rok toho bude hodně. A stejně něco zapomene jak ji znám. Hned na to jsem si do mobilu psal připomínku, abych až budu ve městě koupil nějakou drobnost co jí dám s sebou na cestu, na vzpomínku. Ale hned na to mě upoutalo něco úplně jiného. Připomínka na dnešek. Lékař. Výstupní prohlídka. 15:00. Koukl jsem na hodiny 14:36. Sakra.

Jestli by byla soutěž v tom, jak se nejrychleji vypravit z domu, jistě bych vyhrál. Převlékl jsem se, obul, našel svoje očkovací průkazy a kartičku pojištěnce během ani ne pěti minut. Poté jsem vyšel ke svému dětskému lékaři. Tohle je naposledy co ho uvidím, protože poté přestupuji k lékařce. Již pro dospělé. Wow. Cítím se tak moc dospěle, skutečně.
Byl jsem z toho podivně smutný.
Prohlídka samozřejmě proběhla v pořádku, v podstatě toho ani moc nedělal, zvážil mě, změřil a pak elektronicky přeposlal mou kartu doktorce ke které budu přestupovat. Seděl jsem na židli a pozoroval ho. Nechci nikam přestupovat, jsem na něj už zvyklý. Nemám rád takovéto změny. Navíc se mi to teď vůbec nehodilo, řešit ještě nějaký přestup, když má sestra za tři dny odjede. S dalším smutným výdechem jsem opouštěl jeho ordinaci a vydal se zpět domu.
Zahlédl jsem Nira v dálce, který hned po tom co viděl mne, přiběhl a málem mě strhl do kaluže na chodníku.
"Kámo no tak, uklidni se trochu"sykl jsem, ale byl jsem rád, že ho vidím.
"Uklidnit se? Prosím tě, co to znamená?" zasmál se a rozešel se vedle mě mým směrem. "Co že jsi venku?"
"Ale- byl jsem u doktora na výstupce." pokrčil jsem rameny a koukl na něj. "Co ty?"
"Já už myslel, že si byl za nějakou slečnou, nějak ti to sekne" zamrkal a pak pokračoval "No doma mě to nijak nebavilo, tak jsem vyrazil do obchodu si koupit něco na zub." Vždycky jsem věděl, že u nich doma něco není v pořádku, ale nikdy jsem se neptal. Kdyby chtěl, řekl by mi to snad sám. Jenom jsem pokývl. Stejně jsem teď v hlavě měl něco úplně jiného. Spoustu jiných věcí.
Brzo jsem Nira opustil, protože se naše cesty rozdělily. Do té doby jsme klábosili o blbostech, které jsem nemusel vnímat, protože na to jsem teď fakt neměl. Šel jsem rychle domu. Ve dveřích už na mě čekala Keiko s vyčítavým pohledem.
"Může mi říct kde je můj milovaný mladší bráška zrovna když s ním chci trávit poslední noci před odjezdem?"
"Takže za prvé, jsem mladší pouze o rok, takže si moc nevyskakuj. A za druhé už jsem tady, tak si nestěžuj nebo zas půjdu" ušklíbl jsem se a vešel dovnitř.
"Nonono to bys udělal velkou chybu chlapče, protože jsem k večeři objednala pizzu víš?" mrkla lišácky. Sakra, ona ví jak na mě.

Pizza byla sakra dobrá. Jaká je vaše oblíbená? U mě vede smetanová s kuřecími kousky. Tu miluji. Seděl jsem naproti ní a dojídal poslední kousek.
"Hele brácha, trápí tě něco?" zvedla ke mě oči. Víte jak jsem říkal, že já to na ni vždycky poznám, stejně tak to platí obráceně. Vydechl jsem a sklopil oči.
"Nemůžu to vydržet..Prostě- Když někoho miluješ tak - nechceš být bez té osoby.." hlesl jsem tiše. Zavřela svou prázdnou krabici od pizzy.
"Netrap se bráško.." snažila se mě uklidnit. Ale nemohla, nemohla když neví co cítím. "Nějak ti pomůžu jo?"

A takhle to začalo. Nějak mi pomůže. Potom co mi vysvětlila jak mi chce pomoct jsem si řekl, zbláznila se? To nemůže vyjít. Zešílela. Ale potom jsem kývl. Jak už jsem řekl. Když něco opravdu chce, jste schopni proto udělat cokoliv..
Zajímalo by mě co si myslíte, hm? Do koho jsem tak bláznivě zamilovaný?
Myslím, že je to jasné? Dejte mi vědět v komentářích ať se s Keiko pobavíme :3
Chcete další díl děcka? 8w8
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marka Marka | Web | 26. prosince 2016 v 12:59 | Reagovat

:) popravdě nevím, co očekávat, moc tyhle příběhy nečtu, ale docela se mi líbí, jak si to rozehrál :) líbí se mi, že píšeš, protože znám jen málo klukůů, kteří se o to snaží, přitom kolikrát umějí psát líp než ženy... Každopádně k těm překlikům - je jich tam dost :D ne že bych nedělala překliky, ale prosím oprav to :) hůř se to čte :) a myslím, že by ti neuškodilo si víc promyslet chování, charakter tvých postav :) ať klaďasové mají i záporné stránky a záporáci kladné :) ať je to víc realisticky podané :) jinak se mi to líbí :) jsi šiokvný a jen tak dál ... jen si říkám, že kdyby člověk nebyl podroben kritice, nikdy se nemůže zlepšit :)

2 Saskie Saskie | E-mail | Web | 26. prosince 2016 v 13:18 | Reagovat

No nekecej, ty ještě žiješ? (ne že bych nečetla předchozí článek, ale povídku jsem nečekala) Nice.
Hej vypadá to zajímavě a jsem zvědavá na pokráčko.
Mimochodem, nemůžeš tam kromě hlavní postavy hodit jenom dva lidi a ptát se do koho je zamilovaný xD (A jeden z nich je sestra, která mu s tím pomůže, a kvůli níž by se asi neoblíkal jako holka(?) usuzuju podle podpadků a jeho nešťastností nad svýma akcema)
Buď se tam ta postava ještě neobjevila a ty se snažíš čtenáře napálit, nebo je to -logicky- nejlepší kámoš, se kterým to ale nevypadá na ten love interest, už protože by se k němu choval trochu jinak a myšlenky by byly víc rozhozené? Ale kdo ví xD je to možný (Pokud teda nejede po tom doktorovi, ale to bys nejspíš víc rozepsal, pokud bys samozřejmě nechtěl aby čtenáři neutkvěl v paměti a pak ho tam šoupnout jako největší surprise) *Takhle normálně nad povídkama nepřemýšlím, natož abych to pak sepsala, buď poctěn kámo xD, udělals dojem xD*
Doufám že na další díl se nebude muset čekat půl roku xD Ale ať se s psaním daří mehn xD

3 Kichi Kichi | Web | 26. prosince 2016 v 13:50 | Reagovat

[1]: Tak to děkuji, budu se snažit aby to nějak dopadlo ><
Jinak jo, taky je vidím a hned jak dojdu domu, tak si za to pořádně sednu a opravím je ^^
No neboj se, hodlaj se projevit až časem, ono v pár větách se nedá rozepsat celý charakter dané postavy, ale moc děkuji ;D
Konečně někdo kdo napíše víc než "hezký" xD :3

[2]: No jo žiju 83
Jako hej nevíš, já jsem lišák velkej ;D
Ale díky, že nad tím tak uvažuješ, jenom uvidíš :3
NO snad xDD ale znáš mě ;3
To já víš co, ta otázka tam na konci byla spíš tak pro srandu, jako jasně že moc možností není že jo xDD

4 trap lover trap lover | Web | 26. prosince 2016 v 16:09 | Reagovat

Já už ti svůj odsouhlasený tip říkal. Miluju, když mi lidi říkají, že jsem chytrý. *Jinými slovy, moc rád si honím ego :D*

Hrozně se mi líbí ten začátek, taková ta malá retrospekce, mám to rád.
Skoro jako bývá v některých filmech, kde se děje něco naprosto šíleného, nikdo neví, která bije. Náhle se to všechno pauzne a ozve se hlas vypravěče/hl. hrdiny - "Asi si říkáte, jak se tohle stalo. Všechno to začalo..."
:DD Ale tady mi to nádherně pasuje a mimochodem, to "Lampa na ulici byla moje malá zastávka", se mi neskutečně líbí.

Niro je dobrej šulin, uvězněn ve friendzonu. :D Ty rudé vlasy by si měl nechat, rudovlásky mám rád.
Tohle znělo víc povrchně, než mělo.
Ale víme, jak to myslím.

Hodně dlouho jsi nic nepsal, ale téměř to nejde poznat- Nebo naopak možná ano, mám pocit, že jsi se ohromně zlepšil, používáš zajímavé obraty.

Moje nejoblíbenější je HAWAII!

Ta jeho sestra je sympatická a má můj oblíbený haircut. I see what you did there. xD Doufám, že se jí nic nestane v 'Murice. Líbí se mi, jak jsou na sebe ti sourozenci hodní.

Ten nápad je skvělý, opravdu se nehorázně těším na další díl!
(Also I smell trap in here, takže jsem natěšený snad víc, než obvykle. Ať žije crossdressing!)

Abych pořád jen nechválil, asi opravit  čárky a gramatické chyby nebo překlepy, i když chápu, že jsi to psal v horších podmínkách. xD

Ale moc pěkné, jsem na tebe hrdý, že jsi se do něčeho pustil. Šikulka. <3

5 Nessa Nessa | Web | 27. prosince 2016 v 1:07 | Reagovat

Weeey! Nessa videla príspevok na fb! Nessa klikla! Nessa je šťastná!

Okay, stačí, lebo mi načisto preskočí xD Toto vyzerá zaujímavo :3 Celkovo to, čo som čítala predtým od teba vždy bolo zaujímavé. Aj keď sa priznám, že si to už absolútne nepamätám, vzhľadom na to, že to bolo dávno xD Takže sa teším, že si sa k tomu vrátil, weey!

6 Tamao-chan Tamao-chan | Web | 27. prosince 2016 v 11:38 | Reagovat

Ooook. xD Tak podle mě je zamilovanej do toho doktora, že jo, že jo? (Já vím, že ne. xD) Protože do sestry určitě ne a ten kámoš...nevím, to by se choval asi jinak, ne? D:

Každopádně ses strašně zlepšil, co se slohu týče, fakt super, jak používáš různá slova, máš dobrou slovní zásobu, to je super! ^^ Fakt se to dobře čte. (Napiš knihu, prosím! x3)

Jen asi tě budu otravovat jako ostatní tady s tím, že mi tam občas očima trochu chybí ty čárky, kde mají být, ale že jsi to ty, tak se přes to zvládám přenést. :D

Jinak to je vtipný, protože moje nejoblíbenější pizza je taky smetanová s kuřecím. xD A u nás v ulici ji umí nejlíp! :3 :D

Hoď sem rychle další část! :D

7 Mizu Mizu | 27. prosince 2016 v 22:30 | Reagovat

Wah to bolo hodne zaujímavé! ^^ Tá jeho sestra mi pripadá fajn, taká cutiepie xD Well a myslím si, že je zamilovaný do toho doktora probably, alebo toho kamaráta xD Snáď bude pokračovanie čím skôr, baví ma to c:
Jo a btw. obľúbená pizza je určite Hawai xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama