BLOG JE V REKONSTRUKCI ;D

Kin no na-me ~ 1.díl

7. června 2015 v 21:43 | Kimesuke |  Kin no na-me
Takžeee jsem opět mluvil s mojim rádcem na povídky Saskií
a vnukla mi nový nápad x)
Takžee je tu nová povídka x)
dostal jsem zadané téma: bdsm
<<<<<:
Takže se těště vy úchylové
v tomhle se vyžiju
(samozřejmě to tam nebude hned ale až to příjde tak to bude něco 8) )
(mám v tom zadání od ní víc věcí ale nevyspoileruju vše ;D)
Btw moje překlad z japonštiny nejsou stoproccentní ale tak snažil jsem se qwq


Povídka: Kin no na-me
(mělo by to znamenat Zlaté oči)
Část: První
Téma: BDSM (18+)
Postavy: Hangyaku Kin
Karu Kiseki
Kagayaki
Migi a Hidari (Midari)
Kimasu
Pozn. autora: Psáno pro Saskii

Zajímavost:
Hangyaku Kin znamená Rebélie (vzpoura) Zlato
On je taková zlatá rebélie
Kagayaki znamená svit
Migi a Hidari znamená pravá a levá
Karu Kisoku znamená Ráže Pravidla
a Kimasu znamená přišel :"D







Nu takže~
Takto by nějak v mojí hlavě měla vypadat "hlavní postava"
Aka Kin-chan ^w^
Nooo snad se vám trochu líbí
je to jen tak rychle načmáráne takže nom :T
ještě ho bude kreslit Yuki takže
se těště bude mnohem víc sexy x)
jeho vzhled je inspirován Kenmou z Haikyuu
myslím že je to docela poznat ><
shiet
No každopádně si ho třeba představujtě uplně jinak
xD je to na vás ^^










"Vítej doma Hangyaku." pomalu jsem odemkl ty obrovské dveře přede mnou. Zatajil jsem dech a napjatě sledoval co mi dveře odhalí nového. Oslnila mě záře z okna hned naproti dveřím, přivřel jsem očka a čekal až si zvyknou na náhlý příval světla. Vešel jsem dovnitř. Rozhlédl jsem se po prázdné místnosti, která pouze uplně v prahu vlastnila několik poliček a jednu skříň, která vypadala, že se každou chvilkou zhroutí. Rychle jsem se rozeběhnul do malé místnosti, která měla představovat koupelnu k tomuto malému pokojíčku. Nahlédl jsem a znechuceně se radši zas odtáhnul od zapáchající koupelny, která byla srovnatelná s dnešními veřejnými záchodky. Trochu zklamaně jsem se rozhlédl naposledy po velké místnosti. Otevřel jsem ono velké okno a nasál čerstvý vzduch. Z nějakého důvodu jsem čekal něco lepšího, ale s tím nájmem jsem se nejspíš neměl divit. Nakonec jsem se uklidnil tím, že až vystuduju, seženu si něco mnohem lepšího. Vyšel jsem zpět na chodbu, kde už na mě trochu zmateně pomrkávali stěhováci držící postel, které mi máti objednala. A to jsem ji říkal, že postel tu určitě bude. Mrcha, beztak věděla, že to tu vypadá tak hrozně. Jenom jsem na ně mávnul at to začnou nosit dovnitř. Tiše jsem sledoval jak mi tam nosí moje věci a trochu kriticky si prohlížel jak mi tam našlapávaj v botech od bláta. Beze slova odešli. Prohrábnul jsem si svoje zrzavé vlasy a povzdychl si. Tolik jsem se těšil na bydlení na vlastní pěst, ale když se podívám na ty vyblité zdi chci někoho zabít za to, že mě poslal na místo jako je tohle. Každopádně jsem to nehodlal tak rychle vzdát a pustil jsem se do práce.
Po pár hodinách už to začínalo mít nádech pokoje studenta, nebo spíš nějaké pochybné bytosti, ale to mi vyhovovalo. Škaredé zdi jsem zakryl svými plakáty a prostor zaplnil hlavně postelí, policí s televizí a Xboxem, který jsem si od máti vyprosil. Doprostřed jsem položil svůj oblíbený koberec, který má simulovat tygří kůži a srst. Koupelnu jsem zatím jenom vystříkal savema k dalším krokům se zatím neodvážil. Zazubil jsem se.
"Jo to by už šlo" zívnul jsem a spadl do postele. Zítra tu ta párty bude. Na oslavu vypuštění mě z hnízda. Škola naštěstí začínala až za pár dní, tak nevadí když se trochu rozjedem. Pozval jsem jen svoje nejlepší kámoše, tak se sem vejdem v pohodě. Převalil jsem se na bok a zívnul znova. Zítra budu muset brzo vstát a jít do sámošky pro nějaký jídlo, abychom tu nechcípli hlady. Pití je samozřejmost. Rozepnul jsem si kalhoty a svlékl je ze sebe jak had, když si svléká kůži. Kopl jsem je na zem a spokojeně se přikryl peřinou. Dneska asi není správný čas ponocovat, potřebuju zítra energii a navíc mě to stěhování trochu zmohlo. Tu noc jsem nemohl moc usnout, přecijen být poprvé ve svém vlastním bytě je trochu zážitek.

Druhý den ráno mě probralo nepříjemné světlo z toho prokletého okna. Otočil jsem se na druhý bok doufajíc, že ještě usnu. Neusnul. Z hluboka jsem se nadechl a posadil na posteli. Zas jsem si lehnul, natáhl jsem se jak luk a snažil se protáhnout mé ztuhlé svalstvo. Rukou jsem se natáhl a hledal po zemi kalhoty co jsem sem včera zahodil, čapnul je a natáhl si je stále v leže na nohy. Nesnáším vstávání vážně. Po minimálně dalších dvaceti minutách jsem byl tepr schopný vylézt z toho měkkoučkého lidského doupátka. Urovnal jsem si rukou trochu rozcuchané vlásky, natáhl si kapuci, abych ty vlasy nemusel moc řešit a vyrazil. Už jsem měl slušný hlad a žízeň. K mému štěstí máme obchůdek hned naproti bytovky, takže jsem nemusel umírat hlady moc dlouho. Po pár minutách už jsem měl plný košík a spokojený výraz těšící se z všeho toho jídla a pití. Dnešek bude super. Určitě. Nějak jsem ty tři plné tašky dovlekl do bytu a opřel je o zeď aby se to všechno nevysypalo. Popadl jsem jakousi bagetu co jsem měl nachystanou hned navrchu tašky a rychle a hladově jsem ji do sebe nasoukal. Spláchl jsem to ledovou kávičkou a hned se pustil do vybalování jídla. Nedokázal jsem si představit, že nasypat brambůrky do misky bez toho aby ani jedna vypadla může být tak složité. Uběhla nějaká doba a vše bylo připraveno. Konzole zapnutá, jídlo na stole, skleničky na pití připravený a já už jsem vypadaĺ přijatelněji než ráno. Na poslední chvíli jsem přidělával své milované bedny na zeď, aby měla hudba pořádné grády. Ještě jsem si tak upravoval vlasy aby držely na správné straně a v tom jsem slyšel řev podobný těm lidem, které jsem tolik miloval. Ihne jsem běžel otevřít dveře a vykoukl jsem čekajíc až uvidím ty moje milovaná individua.
"OY Kine!" řítil se ke mě hned můj kámoš už od školky, Kagayaki.
"Kagayoo! Už jsem ti říkal ať mi neříkáš jménem" rádoby jsem se zamračil a pak mu s úsměvem nastavil bratrsky pěst.
"Nevztekej se hned Kin-chan." sladce se zaculil a ťuknul svými klouby o mé. Celej on. Tenhle týpek s dlouhými téměř běloučkými vlásky s pohledem vraha, ale upřímným úsměvem je někdo kdo si fakt nedokáže hlídat hubu. Možná proto ho mám tak rád. Neváhal a hned se mi valil do bytu. Hned co mi ustoupil ze zorného pole se na mě vrhli dva další šílenci, vypadali trochu jako dvojčata. Vlastně jsem je nikdy neviděl zvlášť, ale my jsme vždycky drželi tak nějak při sobě.
"Hangyakuuu~" zavyli současně. Někdy mě to trochu děsilo jak tihle černovlasý, černooký, černo-všechno jsou sladění. (pozn. autora: nejsou to negři *rasista* xD) A přitom dvojčata skutečně nejsou.
"Zdar Migi, Hidari!" usmál jsem se a nastavil pěst, protože bez toho bychom to nebyli my. Ťukli současně. Jak jinak.
Zavřel jsem za nimi dveře a koukl na ně, abych z jejich výrazů nějak vyčetl jak se jim tu vlastně líbí.
"Noo Kine, pěkná bouda." zle se šklebil Kagaya a prstem stíral prach z parapetu.
"Sklapni ty slečinko jedna, jakobys ty měl doma uklizeno." vypláznul jsem na něj jazyk a už radši neřešil, že mě opět oslovil jménem i když ví, že já to nesnáším. Fakt nechápu čí byl nápad mě takhle pojmenovat, ale vsázel bych na matku. Jenom ona mohla vymyslet něco tak pitomého.
"Nu nu nevztekej se Kin-chan." zopakoval jako vždycky. "Mimochodem se ti mám omluvit, že Kimasu nedorazí, prej že někam jede se svojí holkou." trochu tak protáhl znechuceně obličej.
"Ou ou počkat- on má holku?" zle sem se zasmál.
"No jo taky se divím." smál se se mnou.
"To od vás není milé." hájil ho Migi. "Však vy taky nikoho nemáte ne? Jenom závidíte" přidal se Hidari.
"Shh shh já mám svoji milovanou přímo tady." přejel jsem prsty po x-boxu."
"A já ji nepotřebuju, mám svou pravačku" usmál se Kagayaki.
"Doufám, že sis umyl ruce než si přišel." znechuceně zaprskal Hidari.
"To já taky" zasmál se dlouhovlásek. Všichni jsme propukli v smích.
Po pár hodinách mlení blbostí, smíchu a uzobávání nějakých slaných pochutin co jsem tam už odpoledne připravil se blížil čas večera. Náš čas.
"Trochu to tu oživíme ne?" zazubil se Kagaya a zapojoval svůj mobil do beden rozmístěných po pokoji.
"No hlavně ať to zas nevyhodí celé pojistky." ušklíbl se Migi při vzpomínce na jeho narozeninovou oslavu, kde vyhodili elektřinu celému paneláku.
"Ále ále" mával rukou spokojeně věříc, že to se přece nemůže stát. "Dám tam naší oblíbenou." prohlédaval chvilku mobil a pak vybral nějakou strašnou písničku, kterou nikdo nemá rád, ale všichni jsme byli moc pobavení na to abychom ji vypli. Migi se ještě neubránil tomu, aby ji dal nahlas natolik, že moje bedny lehce nadskakovaly. Usmál se jen ze slovy, že to skoro ani neslyšel, tak to musel dát trochu nahlas.
"Oy Kinee nalij nám něco." s úsměvem si mě zotročoval ten idiot co nepochopil, že mě se jménem neříká.
"Jsem snad tvoje služka Kagayo?" vypláznul jsem jazýček a nehnul ani brvou.
"Noo mohl bys." zasmál se "přece nás tu nenecháš na suchu" sladce se usmál.
"Seš hroznej vyděrač." zasmál jsem se a už otvíral flašku něčeho ostřejšího. Myslím, že džus by mi fakt nepili. Nalil jsem jim do sklenek ze kterých pijem pravidelně. Každý má tu svoji pěkně podepsanou jak ve školce. Nechal jsem skleničku s nápisem Kimasu schovanou v poličce. Jenom jsem si povzdychl nad tím, že jeho už asi dlouho uvidíme. Teda dokud ho ta holka nenechá. Přitom jsme si přísahali, že nás žádná coura nikdy nerozdělí. No což, my si na něj počkáme. Roznesl jsem sklenky.
"Vypadáš jak rozený číšník když to tak neseš" poznamenal Migi.
"Budu to brát jako kompliment" ušklíbl jsem se.
Najednou někdo zazvonil, byla to fakt náhoda, že zrovna přestala hrát písnička a my to mohli slyšet. Kouknul jsem se ke dveřím. Třeba Kimu přeci jen dorazil. Vstal jsem a šel ke dveřím. Nadšeně jsem je otevřel a koukl se na postavu přede mnou.
"Můžete se ztišit? Nejste tu sami." zasyčel nudným a přesto ostřejším hlasem. Zamrkal jsem. Stál přede mnou nějaký divný kluk, nejspíš soused. Mohlo mu být tak stejně jako mě i když byl o trochu vyšší. Typickej nudnej šprt.
"Ježišii koho to zajímá. Je to můj byt můžu si tu dělat co chci." otráveně jsem mu zabouchl dveře před nosem. Vrátil jsem se k mým kámošům.
"Hned nám někdo musí kazit zábavu" syknul Hidari.
"Coo? On nám něco zkazil? Ale prosímtě" v klidu jsem se ušklíbnul a zapnul moji jedinou lásku. Rozsvítila se obrazovka. "Kdo mě dneska porazí hmm?" vyzívavě jsem je přejel pohledem. "Lůzři" dodal jsem se sebejistým úsměvem.
"No počkej, dneska prohraješ Kin-chan." mrknul na mě soupeřsky Kagaya a vzal si druhý ovladač.
"Hohoho ještě uvidíme. Na koho sázíte Midari?" Spojil jsem jejich jméno dohromady, stejně jsou jak sijamský dvojčátka.
"Hangyaku" zazubili se současně. "Jak jinak" dodal Migi. "Není se čemu divit, když to máš doma" pokrčil rameny Hidari.
"Ále- jsem prostě přirozenej talent." popadl jsem ovladač a zapínal hru.
V tom se ozvalo zapraskání a všechno ztichlo. Hudba ustala i s krásnou září obrazovky.
"Já to říkal." ozval se Migi.
"To je ale pěkná blbost- tímhle jsme to nemohli vyhodit" vstal jsem. Poslepu jsem se nějak dopajdal ke dveřím a otevřel je. Na chodbě bylo normálně rozsvíceno. Trochu jsem přivřel oči při tak náhlém návalu světla a snažil se nějak rozkoukat. Pohledem jsem sjel k rohu chodby kde by měli být spínače s pojistky. Co to.. Stál u nich stejný kluk jako ten co u mě předtím zvonil. Lehce se usmíval. Zamračil jsem se. No já ho přetrhnu. Řítil jsem se k němu.
"Co to jako děláš ? Mohl jsi mi porouchat můj x-box- to nemůžeš takhle vypínat. Seš snad uplně blbej ty vole?" hudroval jsem. V klidu se na mě podíval.
"Říkal jsem ti ať to ztišíš. Hangyaku Kine." Zarazil jsem se, přejel jsem ho trochu důkladněji pohledem. Jakobych si předtím nevšiml těch tmavých, krátkých vlasů, těch světle modrých očí. On je..
"T-ty! Co- co tu děláš Karu..Kisoku?"


Pokračování příště
tedy možná~
podle toho jaký to bude mít ohlas
přeci nebudu psát něco co nikoho nebaví, že? ^^
Kdybyste tam viděli nějaké chyby tak budu rád když na ně upozorníte at už pravopisné nebo nějaké jiné xD
Nom :T snad se líbí ^^""
(seká mě jak ten týpek co nepřišel - Kimasu
Kimasu znamená přišel x"DD )
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yuki Yuki | 7. června 2015 v 21:45 | Reagovat

PRVNÍ KOMENTÁŘ pro jistotu -w-

2 yumi~ yumi~ | 8. června 2015 v 0:26 | Reagovat

Nyu~  no budu se těšit na další díl c: zatím to vypadá dobře ^^ tak snad tak bude vypadat i další díl ;3

3 Yuki Yuki | 8. června 2015 v 8:16 | Reagovat

Konečně to mám přečtené řádně celé a je to naprosto super!:3 A to neříkám ze zvyku,pane spisovateli.
Ty postavy jsem si hned oblíbi,hlavně Kagayu B) x3 Někdy mi ho musíš nakreslit!^^Furt se z tý povídky usmívám,je to tou její atmosférou,uplně tu povídku teď Sas závidím :T Rychle další díl! QWQ
Oni se znaj co? Ze základky nebo tak-
GIMME MORE *Q*
Jak jim to vyhodil xD To se mi líbí xDD Teda chudáci ale zas to ukazuje povahu toho Karotky teda-*koukne na to* Karua o.o
Tehehe:3
Je to čtivé a hrozně mě to baví x33
Ale fakt- Teď se uplně těším na pokračování ~~
A vím že tento komentář není tak dlouhý ale já mám z té povídky osobní pocit štěstí. Sice není pro mě ale je skvělá. 8)

4 Aya Aya | Web | 13. června 2015 v 18:18 | Reagovat

[1]: Yuki už zase? :DDD

Achjo, promiň, že ten koment píšu až teďka. >< Jsem hrozná. Každopádně tahle povídka se mi strašně líbí! Ale víš co... Vůbec si nedokážu představit do bdsm, prostě... HOW?!:D Aww, strašně se mi líbí postavy, hlavně ty "dvojčata". XD Jsou super.XD A ten obrázek Kina je úžasnej, jsi moc šikovnej, skvěle nakreslený! A taky se mi líbí významy jmen postav, mám ráda, když jsou charaktery v tomto takové promyšlené a tak... Kimasu, I can't XDD Jak se tam objeví Kisoku, omg, to je týpek  :DD Dobře jim to natřel, musíš napsat pokračování! Líbí se mi ten příběh a prostředí. Co se týče toho, jak je to napsané, myslím, že ses hodně zlepšil, ale pak si dej dost pozor na čárky. :D Jinak je to čtivé a jak už jsem říkala, líbilo se mi to. :3  Těším se na pokračování! ^^

5 Saki Saki | Web | 18. června 2015 v 17:18 | Reagovat

Jako Kimasu - přišel…to je panečku jméno! :D *přemýšlí, jak by se ona chtěla jmenovat, kdyby to mělo bejt něco podobného…asi…plazit se! Yaay! ^^* :D
Hlavní postavu jsi namaloval suprově! :3 Joo…Kenma tam jde poznat :D ale proč se prostě neinspirovat, že jo? :)
Čtu, čtu…a najednou ta tvá poznámka o negrech!! Ty máš štěstí, že se sestřenka už před chvílí vzbudila :D
Jak jsi popisoval ten jeho podnájem, tak jsem si totálně hned vybavila Supernatural…jak vždycky bydleli v motelech :D :D
A…předem se omlouvám, i když mě šíleně zajímá, odkud se ti dva znají…tak nevím, kdy si přečtu další díl, protože třeba dneska jsem hlídala celý den sestřenku sama… ale tak snad někdy přes odpoledne, kdy bude spát, nebo večer :)
Takže super první díl…a jako…fakt jsem zvědavá, jak se z tohohle vyklube bdsm :D :D
A teď mizím :D sestřenka nepočká :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama